Pratelné tamponky: Jak se odličovat „zeleněji“

Zdroj: Bahama Skin Počítejme. 🧮 Jestliže namalovaná*ý opouštíte dům např. pětkrát do týdne a na každé odlíčení spotřebujete v lepším případě celkem 4 vatové tamponky – přičemž hmotnost jednoho se rovná 1 gramu –, týdně to dělá 20, měsíčně 80 a ročně 960 gramů zbytečného kosmetického odpadu. Zaokrouhleno nahoru, jen kvůli odličování tváře za rok v (optimistickém) průměru do koše naházíme asi kilogram vaty. To by se samo o sobě nezdálo tak strašné; číslo si ale zkuste vynásobit veškerým uživatelstvem make-upu na světě a výsledek následně postavte před otázku: proč? Proč, když existuje šetrnější alternativa v podobě znovupoužitelných bavlněných tamponků? Ano, i na tak jednoduché, rutinní činnosti lze „ekologicky ušetřit“. Přemýšlejte nad tím takto: odličovat se stejně budete alespoň tak dlouho, dokud se plánujete líčit – a SOSU Cosmetics na hřebík jen tak někdo nepověsí, no ne? 🤭 Krom toho, po tamponcích běžně sáhnete také během skincare, jakou provádíte dokonce dvakrát denně. Samozřejmě můžete namítat, že vata se v jádru rovná také jen zpracované bavlně, která je a bude problematická jak v jednorázovém, tak „reusable“ podání. A máte pravdu, konvenčně pěstovaná bavlna představuje jednu z největších spotřebitelek vody mezi všemi agrikulturními plodinami. Zdroj: Photo by Trisha Downing on Unsplash ⚠️ FUCK*TICKÉ OKÉNKO: Dle dat World Wildlife Fund (WWF) může být k výrobě jediného bavlněného trička zapotřebí přes 20 000 litrů vody, spolu s dalšími bezmála 150 gramy často vysoce nebezpečných pesticidů, kterými farmáři své plantáže chrání. V přepočtu na malý tamponek se cifry pochopitelně zmenšují, nicméně pointa zůstává stejná. Růst, úprava a barvení bavlníku si v množství, jaké si současná „fast“ společnost nárokuje, vybírá příliš vysokou daň nejen na zemědělské půdě, ale i zdraví pěstitelů nebo hladině přilehlých vod. Jak tedy zní verdikt? Pomůžete přesedláním na látkové tamponky něčemu? Ano! A tady jsou důvody proč: 1. Méně je vskutku VÍCE 📈 Zdroj: Bahama Skin Jakýko…